Z východu na západ USA

Poslední večer našeho ubytování v Inwoodu jsme vyrazili užít si atmosféru do klubu Fat Cat na živý jazz. Pohodlné sedačky, kubánské rytmy, čepované pivko za 6 babek. Nejlepší člen bandu byl sofistikovaný Japonec, který vypadal, že právě přišel z kanceláře… a hrál na rumbakoule J.

Lenča má z tohoto klubu velký zážitek, protože po chvíli se do vedlejší sedačky usadil jeden z jejích nejoblíbenější muzikantů – klavírista Shai Maestro, na jehož koncertu jsme byli v Brně na jazz festu. Cestou zpět jsme okusili i noční newyorkské metro a docela na pohodu - jako ve dne.

Další ubytování v NYC jsme sehnali opět přes airbnb.com – tentokrát u Evžena, fajn týpka pocházející z Ruska, bydlí kousek od Central Parku a nadšeně nám předváděl svůj dunící soundsystém. Přesun se zavazadly už dáváme podstatně víc v pohodě – asi už si na krosny zvykáme.

 V závěru našeho pobytu v NYC procházíme Central Park, přelidněnou 5th Avenue, nakupuji doutníky v legendárním shopu Nat Sherman’s. Výtahem vylítneme na mrakodrap Top Of The Rock (vrchol Rockefellerova centra) a kocháme se pohledem na New York z výšky – výhled je údajně obdobný jako z Empire State Building... tam jde vyjet o trošku výš ale ne o moc, velkou výhodou Rocku ale je, že se nestojí žádné fronty – lístek je přímo na čas. 

Neopomíjíme ani umění – procházíme MoMA – Museum of Modern Art s obrazy od Van Gogha (mají klasickou Hvězdnou oblohu), Picassa, Moneta, Pollocka, Warhola (sada Campbellových polévek).

V pátek vzlétáme z JFK a zhruba 6ti hodinovým letem přelétáme na západ USA – do slunné Kalifornie! Pod mraky vidíme červené hory – příslib krajiny, do které se brzy vydáme autem… ale až poté co prozkoumáme San Francisco.

Zjistili jsme, že v USA příliš nefachá couchsurfing – z mnoha requestů na ubytování v SF nám na většinu neodpověděli a zbytek zamítli. Na první noc v SF si bookujem hezký hotel Best Western Grosvenor kousek od letiště, kam nás zadarmo přiváží jejich shuttle bus… Po zkušenosti z New Yorku víme, že po večerním příletu je dobrý mít ubytování a cestu k němu na jistotu – a vyplácí se – pokoj a hlavně veliká postel jsou naprosto luxusní.

Horší je to s ubytováním na další dny v SF – marně zkoušíme shánět přes airbnb, většina hotelů za slušnou cenu je již plná nebo na špatném místě (daleko od centra)… jako jediná možnost zbývá „Europa hostel“ – za slušnou cenu (3 noci pro 2 za méně jak 400 USD – samostatný pokoj), výborná poloha (cípek sanfranciského chinatown, blízko všeho důležitého).

… a velká spousta špatných hodnocení – špína, hluk z ulice, rozpadající se. Ale my jsme otužilí z Brooklynu, takže jdem do něj – bookujem poslední volný pokoj! J). Autobusem se přibližujem do centra, jeden z prvních dojmů – každý druhý obyvatel okraje SF je špinavý vágus.

Jinak je ale SF malebný – free atmosféra, obtížení jako soumaři putujem po pobřeží a zjevuje se nám Bay Bridge (méně slavný brácha Golden Gate Bridge) vedoucí přes zátoku a Treasure Island do Oaklandu. 

Hledáme kavárnu s wifi, abychom si upřesnili, jak do Europy… a tak sedáme do restaurace na pobřeží a já dávám první pořádný americký burger. Odfajfkováno.

Další důležité dojmy ze SF – Slunce, překvapivě chladný vítr a pořádné krpály – některé ulice stoupají v nekompromisním sklonu. Jednou takovou se vypotácíme do čtvrti plné strip klubů a jsme u našeho líbezného hotýlku.

Vede ho partička Indů, reference nelhaly J. Na druhou stranu – není to nic, co by se nedalo přežít, důležité je, že máme vlastní pokoj, kde si můžem složit krosny a vyspat se… a co si budem povídat, kde jinde by se dalo v hotelu vařit na camping vařiči přímo v pokoji? (přiložená fotka  ilustruje jednak náš vařič a jednak moje ultimátně namakaný lýtka).

Jakmile se ubytujem, vyrážíme na nákupy do Walmartu – nejbližší je v Oaklandu, městu ležícím přes zátoku. Jedeme tzv. BARTem (vlak/metro spojící města v tzv. Bay Area) – chlapík v tabáku nás upozorňuje, že si máme v Oaklandu dávat pozor, schovat foťák atd. – že je to tam černý a divoký. Nejhorší je asi nakonec vstup do BARTu – krom toho, že je řádně zechcaný se kolem automatů s jízdankama potulují dost eklhaftózní boveři.

Ve Walmartu nakupujeme GPS, kotlík a vařič (ano přesně na tom si vaříme v hotelovém pokoji J). Walmart volíme cíleně – nebudu zapírat, máme nekalé socka-style úmysly věci před odjezdem z USA zase vrátit. Walmart by měl umožnit vrácení zboží a peněz do 90ti dnů bez udání důvodu. A to se při cestě kolem světa sakra hodí.

Další den vyrážíme konečně na pořádný průzkum SF – a je nádherný. Nakukujeme do katolického kostela, kde se vede mše čínsky (1/3 obyvatel SF jsou asiati – na rozdíl od New Yorku zde černochů moc není). Příjemný vítr nás chladí při výstupu na kopec s Coit Tower – věž s 360 výhledem na SF a zátoku – zde poprvé spatřujem slavný červený most Golden Gate.

Procházíme Lombard street, kde si to mezi zástupy turistů šněrují auta z kopce klikatými serpentýnami. Na pobřeží ve Fishermans Wharf se touláme mezi loděma a pozorujem v moři lachtana a spousty racků, sledujeme pouliční umělce a svačíme s výhledem na ostrov Alcatraz, vedle čínského staříka vrzajícího na podivný nástroj.

V podvečer přijíždíme konečně i ke slavnému Golden Gate Bridge… přes obří most proudí nejen auta, ale i chodci a cyklisti. Od oceánu fouká studený vítr, je krásně slunečno, kocháme se a užíváme pocit, že jsme skutečně tady.

Dnes jsme měli nejdůležitější cíle jasné – vyzvednout auto z půjčovny, zaparkovat ho někde blízko u Europy… a vyprat si. Je večer a máme splněno. U auta se nám podařila hezká věc – měli jsme objednanou třídu Economy (malé levné auto)… při půjčení se nám snažili nabídnout „upgrade“ na větší a lepší auto. To jsme odmítli. A nakonec jsme dostali lepší větší auto stejně… a bez placení, protože malé neměli aktuálně žádné k dispozici J. Takže máme luxusní rudé fáro Chevrolet Sonic. Podařilo se mi ho centrem SF dopravit k našemu hotelu – z řízení ve velkém městě v USA, navíc poprvé s automatickou převodovkou jsem měl docela obavy… ale nějak to šlo.

Vypráno máme taky – první zkušenost s místní prací samoobsluhou – tzv. laundromatem.

Teď už se já i Lenča hodně těšíme až zítra opustíme město, dokoupíme stan a další věci ve Walmartu… a vyrazíme na několik týdnů do přírody.

Dnes večer jsme ještě šli kouknout na večerní výhled na San Francisco z dvou kopců uprostřed města. Kopců, které se jmenují Twin Peaks B-).