Už podle úvodu můžete poznat, že tento příspěvek nebude o ničem příliš akčním nebo praktickém, spíš trocha Mitchových mouder - pokud na ně nemáte náladu, opusťte tento příspěvek zavčas.
----
Okay, povím vám o dle mého zásadní věci - totiž působení Cesty coby dlouhodobého plánu na vnímání každodenních věcí, náladu a výkonnost.
Co zažívám by se dalo nazvat "efektem celoročního pátku". V pátek už je člověk unaven po celým týdnu, díky vidině víkendu a odpočinku to ale dokáže hecnout, dokončit věci... a třeba jít ještě večer zapařit :-).
No a takhle to mám teď celý rok - když vidím, že mě nečeká práce a rutina na dobu neurčitou, dokážu překousnout víc překážek a dělat stylem "naučit se co nejvíc, protože za půl roku bude veget".
Další přidanou hodnotou je "rozbití plynulého přechodu mezi školou a fulltime zaměstnáním - mezi mládím a dospělostí". Mám pocit, že dost často se může stát, že člověk přejde rovnou ze školy do práce a tak nějak to plyne, koupí si byt na hypotéku, pořídí potomky - a najednou žije nalajnovaně, aniž by si úplně rozmyslel jestli to tak chtěl. Cestu stavím jako vysokou hráz mezi dvě etapy - projdu se po ní, bude od tam dobrej výhled a promyslím, co dál, kam chci jít a co přesně dělat - očekávám, že mi dodá dost podnětů.
A poslední co dnes zmíním je již méně filozofický aspekt - zeměpis. Jsem tragickej ohledně zapamatování si, kde leží jaká země, město, řeka, ostrov, moře, záliv etc... Dokud se tam nepodívám, nezkoumám aktivně na mapě a nevymýšlím trasu. Cesta kolem světa je z tohoto pohledu super, protože mi pomůže si trochu poskládat, kde co na té Zemi vlastně leží :-).
Obrázek u tohoto příspěvku je z Havaje. Havaj leží v Tichém oceánu a je na cestě mezi San Franciscem a Novým Zélandem. Letenky SF -> Havaj + Havaj -> NZ stojí stejně nebo trochu méně jak přímá letenka SF -> NZ. Takže proč se tam na pár dní nezastavit že... :-)
