Diano, je 8. října, tento příspěvek začínám psát
v městečku Kailua, ostrov Oahu, Havaj… Ano uhodli jste, sledujeme na
cestách s Lenčou Twin Peaks. Začali jsme v Page v Arizoně… a už
máme za sebou 3 díly! J)
Fakt není po večerech většinou čas a síla na něco koukat. Pořád zařizujeme a
hledáme – nyní hodně řešíme práci a ubytování na Novém Zélandu, kam bychom měli
dorazit 14. října před půlnocí po vydatném letu Honolulu -> Sydney ->
Auckland. Naše úsilí přineslo první ovoce – dnes nám potvrdil couchsurfing
sympatický šedesátník, který vaří domací pivko J.
Takže start na prvních pár nocí v Aucklandu máme. Skvělý blog, který hodně
napoví co je třeba po příletu na NZ pořešit je: http://zapiskyzcesty.blogspot.cz/
No jináč na Havaji je skvěle, oceán jak kafe, krásně
teplíčko, vlhko, všechno tady bují… ale o Havaji někdy jindy, teď zas zabrousím
hlouběji do minulosti – jak jsme v Utahu dorazili do krásného a méně provařeného
národního parku Capitol Reef.
Bouřky v Bryce Canyonu a nicmoc předpověď na další 2
dny nás vedou k rozhodnutí, že pojedeme do městečka Richtown, dáme noc
v motelu Apple Tree Inn, vyperem si a… budem hledat Kindla.
Hledání Kindla je vedlejší
dějová linka táhnoucí se celým naším roadtripem v USA. Začalo to už někdy
v Las Vegas… já si s sebou vzal svoji čtečku ebooků z ČR a Lenča
měla v plánu si ji pořídit levněji v USA. Co vypadalo jako jednoduchá
věc se ukázalo podstatně náročnější. Bez nadsázky, objeli jsme 10ky Walmartů,
elektronik… a buď nevedou čtečky vůbec nebo je měli ale jsou zrovna vyprodány.
Kápli jsme totiž na období před vydáním nového Kindla a starší verze se asi
houfně zkupovaly. Samozřejmě nejjednodušší by bylo objednat si online – ale
vzhledem k neustálému přesouvání a absenci přesného plánu „kde budem“ to
nepřipadalo v úvahu.
Z Bryce Canyonu míříme na sever, projíždíme krásnou
zelenou krajinkou, na loukách se pasou krávy. Občas zaprší… například když se
snažíme uvařit si na „picnic area“ u březové potůčku (Birch Creek)… a tak
pojídáme vietnamský nudle s česnekem na palubovce v suchu našeho
vehiklu.
Městečko Richtown má Walmart, K-mart, spoustu elektronik… všechny je
pojezdíme ale Kindl samozřejmě nikde. Další den necháváme Richtown za sebou, odpočatí z pořádné
„king size bed“, batohy plné čerstvě vypraného prádla, frčíme směr národní park
Capitol Reef.
Odpoledne jsme v parku, červený kámen trochu připomíná
Zion, ale je to všechno větší, rozlehlejší, horské. Rozbíjíme stan na místě
zvaném Fruita. Máme štěstí, mají poslední volná místa. Fruita leží v srdci
parku, jde o kemp obklopený ovocnými sady (hlavně jablka), které založili
mormonští osadníci. Ovoce ze stromů si můžete dle libosti natrhat a tak samozřejmě ochutnáváme.
Hned vedle kempu protéká bahnitá řeka Fremont, která
zavlažuje sady. Kousek od kempu leží historická farma Gifford’s House, kde
mají, jak nás upozorňuje místní ranger, „výborný jablečný koláč“… agent Cooper
by jistě zaplesal.
Ranger nám zároveň doporučí výlety – odpoledne vyrážíme na
Fremont River Trail. Nejprve jdeme podél řeky, pak se pěšina zvedá a otvírají
se mocné výhledy na hory a údolí Capitol Reefu. Jsme nadšení – k atmosféře
přispívá i to, že na trailu není ani živáček.
Na druhý den v Capitol Reefu si stanovujem vysokou metu
– dáme 6h túru na vrchol Navajo Knobs a večer ještě přejedeme k Moabu, do
kempu poblíž dalšího parku Arches. Túra je horská klasika, otvírají se skvělé
výhledy na zelenou oázu Fruita pod náma a obří různobarevné hory všude kolem.
Poté co konečně vyšplháme na jednu skalku Navajo Knobs, vidíme 360 stupňů kolem
a je to monumentální. Jedinou společností je hejno mušek kroužící nad osamělým
keříkem na vrcholu.
K autu dorážíme vysušení jako hovězí jerky, vzali jsme
si 3 litry vody… a chtělo to ještě tak litr navíc. Jsem nervózní… ne z toho,
že nás čeká poměrně dlouhý přejezd, ale protože je půl šesté a v 6 zavře
Gifford’s House a já bych mohl přijít o jablečný koláč. Díkybohu to stíháme a
tak tlačím pravý americký apple pie a Lenča zkouší verzi s lesním ovocem.
Je to sladký, obrovský, je v tom hromada jablek a kýbl syrupu. Ale po
horalském výkonu dost bodne J.
Opouštíme Capitol Reef nadpozemskou krajinou šedivých dun a
podivných monumentů. Působí jako pozůstatek nějaké těžby, ale nejspíš je to
všechno příroda. Pomalu se stmívá a míříme dál do Utahu, směr město Moab a
slavné „oblouky“ – Arches.
P.S. jak jste si všimli, úvod příspěvku už zase není úplně
aktuální… dokončuji 18. října z Aucklandu na Novém Zélandu. Už se toho
zase odehrálo hrozně moc. Od toho zmíněného „sympatického šedesátníka“ dnes
budem odjíždět a vděčíme mu za velkou pomoc a skvělý začátek! V příštích příspěvcích
nejspíš dočasně opustím „americkou historii“ a zkusím popsat Havaj a
novozélandský start. Dokud je mám čerstvě v hlavě J.
Žádné komentáře:
Okomentovat