Yosemity opouštíme silničkou vedoucí průsmykem Tioga (3031
m.n.m) – a dostáváme se tak na druhou stranu pohoří Sierra Nevada – na východ. V našem Chevroletu už máme zprovozněné
zapojení mp3ky přes AUX a tak nám krásné výhledy doplňuje i rozmanitá hudební
kulisa od Boba Dylana, přes Parov Stelar až po Hradcův nekompromisní „Schmutz
Mix“.
V serpentýnách (a obecně všude po USA) míjíme vysvalená
americká auta – Mustang, Dodge… zajímavé jsou i kamiony. Zatímco v ČR mi
přijdou jako čistě praktické „pojízdné bedny“, tady je každý truck nabušená
nablýskaná mašina, že by ji mohl řídit Sly ve filmu Over the Top.
Jakmile sjíždíme pod hory, otvírá se nádherný výhled na Mono
Lake. Jezero, které je údajně 2,5 slanější než oceán obklopuje měsíční krajina.
Působivá je hlavně rozhlehlost, která se dá těžko foťákem zachytit. Prašnou
silnicí dojíždíme až k místům, které se nazývají „South Tufa“ a „Navy
Beach“ – na břehu poletují mračna much a z jezera se zvedají jakési
kamenné „krápníky“ – útvary, které se odkryly, poté co klesla hladina jezera.
Celé to působí trochu mimozemsky a rozhodně to má svojí atmosféru. Coby Pán
Much sundávám sandály a zanořuju se po kolena do solné lázně…
Další den si dáváme menší zajížďku do Bodie. Během
zlatokopecké horečky to bylo rušné město hříchu. „Bad men“ tam pili „bad whisky“
a pod jejím vlivem co noc někoho vodkráglovali. Kvůli zlatu přečkávali kruté
zimy i léta, které v pustině vládly. Jakmile horečka opadla, postupně
Bodie zpustlo a stalo se z něj slavné kalifornské město duchů. Procházíme
s Lenčou mezi dřevěnými boudami pobitými plechem, pohozenými zrezavělými
nástroji, nakukujem do zašlých oken. Pálí slunko a fouká studený vítr.
Melancholii místa bohužel trochu ruší houfy turistů.
Z Bodie se už vydáváme po široké rovné highway přímo na
jih – po pravé straně se tyčí vysoké štíty Sierra Nevady. Jedeme údolím zvaným
Owens Valley a naším cílem je městečko Lone Pine a stejnojmenný kemp ležící
kousek od něj.
Kemp je na perfektním místě – přímo pod horami, konkrétně přímo
pod Mount Whitney – nejvyšší horou USA (4421 m.n.m. – vpravo od sójovky, zhruba
mezi dvěma hrnky). Kromě bear lockerů je v kempu také upozornění na
chřestýše. Ani jedno nepotkáváme, ale nad hlavama nám poletují se soumrakem
netopýři.
Naprosto famózní je na tomto místě hvězdná obloha – kochám se mléčnou
dráhou a počtem hvězd, který jsem zatím nikde neviděl.
Další den se cesta stočí na východ a vyrazíme přes Údolí
smrti do Las Vegas…
Žádné komentáře:
Okomentovat