Nový Zéland: Přechod z Working Holiday na Work Visa

Hoho, jubilejní 50tý příspěvek na blogu J. Venku rachotí ohňostroj, pravděpodobně to není kvůli blogu ale proto, že zélanďani stále slaví vítězství All Blacks ve světovém rugby poháru. A my s Lenčou jsme pokročili do další novozélandské etapy – skončila nám working holiday visa a oba máme normální pracovní víza do konce dubna 2016.

Rozhodl jsem se, že v tomto příspěvku trochu rozeberu problematiku přechodu z working holiday na work visa, protože to byla zajímavá zkušenost.

Předem upozorňuju, že každý případ je u víz hodně individuální a existuje velká spousta různých alternativ a možností. Takto to fungovalo nám:

1)  Working Holiday Visa

Můžete je mít jen jednou za život a „zamlada“ – tuším že do třiceti. Neskrývají žádná úskalí, dostat je může každý, žádá se online. Zásadní je být rychlý – kdy jsme žádali my na jaře 2014, byla víza plná do 50ti minut od otvíračky.

Jakmile máte Working Holiday, můžete po Zélandu jezdit a pracovat 1 rok. Omezením je, že nemůžete dostat „permanent job“.

I s working holiday můžete ale začít pošilhávat po kvalifikované práce. Mně to vyšlo v květnu v Aucklandu, dostal jsem 3 měsíční kontrakt pro SAP. IT má v tomhle velkou výhodu, protože patří na novozélandský „Long Term Skill Shortage List“ – nedostatkový list. Tímpádem je mnohem snazší sehnat práci. Na získání práce v oboru musíte:

• být na Zélandu a ready na pohovor
•  mít pracovní povolení – víza

S working holiday je tohle splněno a tak jsem mohl začít makat. Když jsou s vámi spokojení, tak je hodně pravděpodobný, že vám nabídnou prodloužení kontraktu... sahající za období vašeho Working Holiday... a to je zásadní předpoklad pro dostání pracovních víz.

2) Work Visa – Specific Purpose or Event

Jakmile je na světě prodloužení kontraktu (v mém případě jsem si domluvil do konce dubna kvůli vízům pro Lenču, detaily v bodě 3), můžete žádat o Work Visa, protože máte potřebný „job offer“. V tu chvíli začíná hlavní výzkum, o který typ work visa požádat. U mě byla poměrně specifická situace, protože technicky jsem „živnostník“, dodávám služby SAPu, kontrakt mám navíc se třetí stranou, co nám dělá prostředníka :-). To se jevilo ze začátku jako problém, protože pro většinu víz potřebujete „podpůrný papír od zaměstnavatele“... bohužel nikdo se nehlásil k tomu, že by byl můj zaměstnavatel. Nakonec to ale šlo velice jednoduše.

Zvolený typ víz: Specific Purpose or Event

Podklady které jsem doložil:

• Kontrakt
• Potrvzující dopis od firmy, se kterou mám kontrakt
• Potvrzující dopis od SAPu, že mě potřebují na určitý projekty, že mám vhodný zkušenosti etc.
•  Výpis z trestního rejstříku (Musí se zažádat poštou na konzulát v Sydney - viz zde)
•  Zdravotní certifikát a rentgen hrudníku

K poslednímu bodu – na zdravotní certifikát a rentgen zajdete k místnímu doktorovi. Jeden z dotazů ve formuláři je na pravidelné léky. Pokud se rozhodnete uvést, že nějaké berete, celý proces žádosti se výrazně protáhne (místo dnů či týdnů řekněme na 2 měsíce). Je to z důvodu, že imigrační úředníci musí váš certifikát poslat na „zhodnocení“ nezávislému poradci a ten si nejspíš po vás vyžádá další potvrzení od doktorů.

3) Work Visa – Partnership Based

Ve chvíli, kdy já jsem měl víza schválené, bylo třeba dořešit víza pro Lenču. Lenča požádala o tzv. Partnership Based Work Visa – znamená to, že partner člověka s work visa dostane work visa na stejnou dobu. Podmínkou je ale, že musí žádat alespoň na 6 měsíců – pokud je to na kratší dobu, dostane partner pouze „návštěvnická víza“, na které nemůže pracovat (... to je důvod, proč jsem si domluvil kontrakt až do konce dubna 2016... původně měl být jen do konce roku 2015).

Podklady které Lenča doložila:

• Výpis z trestního rejstříku
•  Zdravotní certifikát a rentgen hrudníku
• Potvrzující formulář od mne coby partnera s work visa
• Důkazní materiál o našem vztahu

Poslední zmíněný je docela zábava. Museli jsme imigračnímu dokázat že náš vztah je „opravdový, dlouhodobý a perspektivní“ J. Takže jsme dali dohromady:

• Společné fotky v průběhu let
•  Společné letenky
• Potvrzení od Lyalla, že spolu bydlíme a jsme v poho
•  Povrzení od Janene z Haastu, že jsme spolu bydleli a makali v kavárně
• Výpisy z účtu o vzájemných transakcích
• Potvrzení o společném účtu
• Screenshoty hlaviček emailové komunikace
• Průvodní dopis, jak to spolu máme :)

No a tak se zadařilo, cesta je prošlápnutá a máme oba regulérní pracovní víza od konce dubna 2016.

Kromě samotných víz je při přechodu Working Holiday => Work třeba pořešit řidičáky. Český řidičák platí na Zélandu rok od posledního vstupu (máte-li k němu překlad nebo mezinárodní řidičák)... jakmile rok vyprší jsou v podstatě 2 možnosti:

A) Vysmahnout alespoň na den ze Zélandu (třeba si udělat výlet do Sydney), vrátit se... a voilá, řidičák vám platí další rok

B) Zažádat o převod a udělat si novozélandský

Postupem A to řeší všichni indové u mě v práci. My jsme s Lenčou zvolili trochu náročnější B. Pokud byste byli občan Rakouska, Německa, Anglie a nebo jedné z dalších asi 15ti zemí na zvláštním seznamu, převedou vám řidičák pouze za poplatek, dostanete novozélandský a hotovo. Bohužel ČR na tomhle seznamu není a tak musíme dělat zkoušky – teoretický test a praktickou jízdu. Lenča už má hotovo obojí a je regulérní novozélandský řidič, mě ještě čeká praktická.

Tak toť takové shrnutí, čím jsme teď procházeli z pohledu „oficialit“. Dalším potenciálním krokem může být zažádání o „novozélandskou rezidenci“ ale to ještě uvidíme.

Zajímavé informace o podobném scénáři s pracovními vízy popisuje také čech Jency na svém blogu.

Příště už bude zase příspěvek o cestování a s fotkama – jih Jižního ostrova – oblast Catlins – lvouni, tučňáci a tak J.

P.S. Jedno z témat, které se na Zélandu aktuálně řeší je nová vlajka. Chtějí se zbavit britského "union jack". Na obrázku v úvodu příspěvku je jedna z možných variant.