Máme mírně deštivý víkend v jarním Aucklandu - nastal
čas završit sérii „Před rokem v Americe“.
Po rozloučení se sekvojemi krosíme napříč Kalifornií od hor Sierry Nevady přímo
k Pacifiku. Naším cílem je místo zvané Morro Bay.
Přijíždíme už za tmy a marně se snažíme sehnat místo na
spaní. Všechny motely jsou obsazené. Odkazují nás na kemp kousek za městem...
je obrovský, ale bohužel cedule hlásá „Occupied“. Vzhledem k tomu, že
nemáme moc možností, ignorujeme ceduli, procházíme nočním kempem a hledáme
plácek. Kemp je našlápnutý, zdá se, že je plných chudších místních, nejspíš i
mexičanů, kteří zde v karavanech tráví prázdniny.
Štěstí se na nás usměje a nacházíme jednu volnou „tent site“!
Teď řešíme jak zaplatit, na vrátnici už nikdo není. Hledáme po kapsách a
přihrádkách auta všechny mince a konečně sesbíráme hromadu čtvrťáků, která dává
potřebnou částku. Problém je, že „pozdně noční platba“ má proběhnout
v malé obálce vhozené do schránky. Když vycpem obálku mincema, vypadá jako
malá cihla a nechce se protlačit otvorem schránky. Je to hodinářská prácička,
obálka se nesmí roztrhnout... za pomocí klacíku ji konečně vytvaruju a
protlačím dovnitř. Z posledních sil stavíme potmě stan, nafukujem matrace.
Když se vydávám setmělým kempem do sprch, ve světle čelovky zasvítí oči a
z keře na mě vyběhne jelen. Náročnej den.
Noc je chladná, spíme přímo u oceánu. Když se ráno
probouzíme, místní už taky vstávají a něco kuchtí u karavanů.
Celý kemp je pod
korunami krásných eukalyptů, které trousí svou kůru všude po zemi. Jdeme se
projít k oceánu a pozorujem mořské ptáky, jak loví snídani.
Morro Bay
dostalo název podle útesu Morro Rock, který vybíhá do oceánu.
Startujem auto a vyjíždíme na poslední úsek našeho
amerického výletu – po pobřeží Pacifiku, slavné silnici Highway #1 zpět do San
Francisca.
Stavíme na různých vyhlídkách a kocháme se modrými vodami
oceánu, útesy a plážemi. Koukáme na západ a už pomalu přemýšlíme, že někde tím
směrem uprostřed oceánu leží náš další cíl – ostrovy Havaje a pak ještě dál
Nový Zéland.
Po highway fičí spousta cyklistů, asi je to oblíbená trasa pro silničkáře.
Velkým lákadlem na jednom místě je kolonie „elephant
seals“ - česky „rypouš sloní“ J. Na pláži se rozvalují
snad stovky macatic, různě se mrskají a nahazují na záda písek.
V tomhle ročním období jsou na pláži hlavně samice, které vypadají dost
podobně tuleňům. Mnohem větší samce s klasickou „skobou“ na nose bohužel
nevidíme.
Pokračujem dál, silnice se kroutí po útesech, na svazích se
ve větru kolíbají zlaté trávy.
Čeká nás poslední noc kempování v Americe a zjišťujem že kempy podél Highway č. 1 jsou pořádně drahé. Nakonec kotvíme u městečka Carmel By The River a za noc ve stanu vysolíme 50 dolarů J. Naposledy stavíme stan a pumpuju triceps a matrace. Kemp je útulný, schoulený v kopcích mezi stromy. Se setměním zoufale hledám mobil ve kterém máme já i Lenča SIMku. Naštěstí je o pár tisicí kilometrů dál Dadyn na facebooku, aby mě prozvonil, díky J.
Další ráno pucujeme naši výbavu, vyklepáváme stan, drhnem kotlíky
a plechové hrnky. Posloužila skvěle, ale je moc objemná – na další cestu
s nama nepojede a chceme ji narychlo střelit v San Franciscu.
Po Highway číslo 1 pokračujem do Monterrey, pěkného
přístavního městečka, kde při příležitosti závěru našeho amerického okruhu
dáváme výborný seafood v místní taverně. Když procházíme přístav, slyšíme
zběsilé hýkání – na molu probíhají masové orgie elephant sealů.
Po opuštění Monterrey se zatahuje a začíná trochu
poprchávat, pokračujem stále po pobřeží dál na sever.
Krátce stavíme
v Santa Cruz (hlavně abych napsal smsku Borisovi). Už nestíháme moc
zastavovat a fotit, chceme zavčas dorazit do San Francisca, ubytovat se, zlehka
vyklidit zaprášeného Chevroleta. Další den nás čeká vracení auta, prodej
kempovací výbavy (celkem nás stála asi 160 dolarů a přes craigslist jsme ji
nakonec udali za polovinu), sbalení všeho zpátky do krosen před odletem na
Havaj. Nicméně o téhle části, nevlídných ulicích San Francisca plných bezďáků a
ubytování v odpudivém Budget Inn už jsem psal dřív.
A tak se zdá, že po roce jsem konečně dopsal vše o našem
výletu do USA! Trocha shrnutí na úplný závěr...
Za perfektní rady k trase vděčíme panu Hájkovi (http://www.hajektravel.cz/), se kterým jsem dal ještě z ČR skype. Itinerář se zásadními body na
trase:
San Francisco -> NP Yosemite -> Tioga Pass
-> Mono Lake -> Bodie -> Lone Pine -> NP Death
Valley -> Shoshone -> Las Vegas -> Hoover Dam -> Lake Mead
-> NP Zion -> NP Bryce Canyon -> Richtown -> NP Capitol Reef ->
Moab -> NP Arches -> Dead Horse SP -> NP Canyonlands -> Monument
Valley -> Page -> Antelope Canyon -> Horseshoe Bend -> Glen Canyon
& Lake Powell -> NP Grand Canyon -> Flagstaff -> Sedona &
Redrock -> Lake Roosevelt -> Apache Trail -> Phoenix -> NP Joshua
Tree -> San Diego -> Los Angeles -> NP Sequoia -> NP Kings Canyon
-> Morro Bay -> Highway #1 -> Monterrey -> San Francisco.
Když jsem trasu zhruba zmapoval přes mapmyrun, ukázala cca
5800 km, ale tachometr našeho červeného Chevroletu (který mj. byl dost luxusní,
takže půjčovna Thrifty dostává doporučení) ukázal v přepočtu z mil
najeto 6865 Km – víc jak o 1000 km víc.
(mimochodem jen takový postřeh – taky vám tvar trasy na mapě
připomíná mořského ptáka z druhé fotky u tohoto příspěvku? :-)
Příroda USA byla úžasná, rozmanitost krajin na poměrně
krátkých vzdálenostech neuvěřitelná. A velká města mají samozřejmě taky něco do
sebe. Projeli jsme pouze 4 státy jihozápadu USA. Mnoho krás v severnějších částech
(Chicago, Niagarské vodopády, Yellowstone, Rocky Mountains atd.) jsme si pošetřili
na další výlety...
Žádné komentáře:
Okomentovat